JEDINÉ VLASTNICTVÍ

František Zavřel

JEDINÉ VLASTNICTVÍ JEDINÉ VLASTNICTVÍ
(Josefu Kodíčkovi)
Hle útok! Útok! Stále on! Jsi sražen? Útoč znova! Cíl, jejž ssálo zraků milion a který tebe tolik spil, padne ti v kořist. Umění, jak chce je tento okamžik, ach nové! syté! Šíleni je uchopíme, nebi dík! Co je to ale? Jeden ton, jenž zhasne, sotva tiše vzplál, rozlitá flétna, puklý zvon a oři času letí dál. Proto že jsme tu? Jaký klam! My, muži! Muži! Kdo to dí? By zítra hlupák řekl nám, že se mu to již nehodí? 30 Ó nikterak! Je cosi víc, co skutečné jest jedině, co šlehajíc a zpívajíc nás opojuje nevinně. Jediné žhavé vlastnictví, jež uchopme, ach, věřící: to ženské nohy, jež se chví s planoucích retů dvojicí! 31