LXXVI Když hlupáci mne napadali
František Zavřel
Když hlupáci mne napadali
Básně v knize Verše o lásce a smrti:
- I Nedožila ses pádu těch,
- II PRVNÍ KVĚTEN 1938
- III „NEJVÝŠ SPRAVEDLIVÝ“
- IV Kdo řekne, jaké hrozné drama
- V Ubohé ptačátko rozbité na padrť!
- VI Modlím se k tobě, malý mučedníku,
- VII Ach, naše mansarda v rue Saint Sulpice!
- VIII Dívám se do noci,
- IX Položil jsem do tvých úst
- X „Třesu se jako ubohý psík,“
- XI GENIOVÉ
- XII SPLNĚNÁ PROSBA
- XIII SMRT
- XIV 2. KVĚTEN 1938
- XV Nádherný úsměv na tvé líci
- XVI Nehmotný závoj, jehož ničí ruka neodestře,
- XVII Políbil jsem tě naposled
- XVIII Nade mnou dusná půlnoc tmavá.
- XIX Po smrti dal jsem do tvých rukou, teplých ještě,
- XX Ta tvoje rakev bílá
- XXI „Anděl lásky svaté vlá
- XXII Celý život jsem se tázal
- XXIII CESTY
- XXIV Života kouzlo zmizelo jak dým
- XXV MODLITBA
- XXVI OSUD
- XXVII HROB ČÍSLO 423. hřbitov IX. oddělení 12.
- XXVIII Přes hroby vpřed!
- XXIX JEŘÁB NAD HROBEM
- XXX Probojuj se k nadčlověku,
- XXXI Fanatismus vůle
- XXXII VITTORIA COLONNA
- XXXIII Lámu chléb bolesti a piji víno smutku
- XXXIV Ponurý byt, kde hořel tvůj smích,
- XXXV V Mělníku stojí chrám uprostřed rév,
- XXXVI Kam zmizel motýl, který létl
- XXXVII HŘBITOV NA JAŘE
- XXXVIII Na Montmartru jsme psíka potkali,
- XXXIX Jaký tón bych musel nalézti,
- XL Sama si říkala: malinkej.
- XLI Držím v ruce tvůj střevíček
- XLII Odešel skřítek do lesa,
- XLIII Zmizela jako pohádka,
- XLIV TO, CO SE NIC NAZÝVÁ
- XLV PŘEDTUCHA
- XLVI BEATRICE
- XLVII Tvé smrti krutou tragedii,
- XLVIII Vloni jsem napsal Krista
- IL NEOPLASMA CEREBRI
- L Nad tvým hrobem chtěl jsem vytesat
- LI MÍSTO
- LII NIKDY
- LIII Nikdo na celém světě snad
- LIV Holoubci vrkají na římse
- LV Přinesl jsem květiny
- LVI Dříve šli lidé do kláštera,
- LVII CREDO
- LVIII Do tmy ponořen,
- LIX Bez viny a bez rozsudku
- LX Vraždí prý ze svých zvláštních plánů, snů a snah,
- LXI Tak dlouho tě budu proklínat,
- LXII ANEBO?
- LXIII Nyní tě teprve miluji,
- LXIV Tvé čelo, ruce – povel snům,
- LXV Usedl jsem k tvému stolu,
- LXVI „Přines mi pomeranč, ale jen jeden,“
- LXVII Nesměla jsi déle žít,
- LXVIII Zmizelo navždy tvoje pousmání,
- LXIX Mezi mnou a tebou stála
- LXX Plna děsu, plna vzlyků
- LXXI Jeřáb dávno odkvetl,
- LXXII Buď s bohem, drahý příteli,
- LXXIII ANATOMICKÝ ÚSTAV
- LXXIV ČÍS. 3485.
- LXXV Má vůle byla pyšný hrad,
- LXXVI Když hlupáci mne napadali
- LXXVII Mé celé srdce patří tobě,
- LXXVIII Ó jak jsi milovala „svoje“ moře!
- LXXIX Mne bohové trestat nemohou,
- LXXX Jak temná růže stolistá
- LXXXI Jsi slunce, které zasvítí
- LXXXII TOMBEAU DE L’EMPEREUR
- LXXXIII Ach, Paříž! Vypadalas pařížštěji
- LXXXIV Paříž! To byl tvůj živel. Tam jsi žila vskutku,
- LXXXV Přijel jsem bez tebe do Paříže.
- LXXXVI OSUDY
- LXXXVII Odporná smrti, kolik let
- LXXXVIII Přátelé, dopijem,
- LXXXIX Prach jsi a v prach se obrátíš.
- XC THANATOS
- XCI Zloději mají paláce
- XCII Milovala jsi zvířátka
- XCIII Obdržel jsem tvůj prstýnek
- XCIV Za všechna pekelná příkoří,
- XCV Napsal jsem několik tragedií,
- XCVI VALDŠTÝN
- XCVII Dva pomníky jsem postavil,
- XCVIII Je čas, bys přestalo zpívat,
- IC Otec, matka, Pepa, milý druh,
- C Sup na skále není tak sám
- CI Na tvém hrobě sníh a sníh,
- CII Odporný života kolotoč
- CIII Rouhá se, řekli knězi, v nachu
- CIV Život jsem miloval až příliš,
- CV Dost bylo očí sluncem opitých,
- CVI Třicátý měsíc
- CVII Přátelé, až zemru, plameni
- CVIII Jak je smrt směšná se svou hrozbou temnou
- CIX Má první myšlenka po ránu platí tobě,
- CX Smrti se nebojím od toho okamžiku,
- CXI REKVIEM AETERNAM
- CXII Ubil jste jediné, co jsem kdy miloval,
- CXIII LODIVOD
- CXIV Strž fialek a jasmínu
- CXV Po třetí jaro šílí
- CXVI OSUD
- CXVII Životem ke smrti a smrtí k životu,
- CXVIII Má píseň smuteční tak jako moje drama
- CXIX Po tvé smrti Satana i Boha
- CXX Jak ponurou se stala země
- CXXI Věřím, ach, věřím. Neslýchané světy
- CXXII ORFEUS
- CXXIII Z absolutna do absolutna
- CXXIV Milada a Helena!
- CXXV Z hrozivé sféry smrti, kam mne srazil
- CXXVI Mým bohem byla smrt a nyní ty jsi jím.
- CXXVII Jsi zrozena na Goethův den
- CXXVIII Věř, nebožce to není líto,
- CXXIX Hádanka smrti a života
- CXXX DVOJZPĚV
- CXXXI Ach, moje mrtvá a ty, moje živá!
- CXXXII 15. I. 1941
- CXXXIII Tvá krásná sestra a tvá matka!
- CXXXIV Od bílé rakve k oltáři
- CXXXV CAESAR
- CXXXVI Na mrtvou nemusím žárliti,
- CXXXVII PŘÍPITEK
- CXXXVIII Milada ve svém tichém hrobě
- CXXXIX Antické krásky odlikou
- CXL Hřbitůvky na malých vesnicích
- CXLI QUIS UT DEUS?
- CXLII Na smrt jsem věru myslel dost,
- CXLIII OPOUŠTĚJE SLEZSKOU ULICI Č. 128
- CXLIV Fotografie dvou holčiček
- CXLV 23. I. 1941
- CXLVI Ze smrti vyšel jsem a než tam klesnu zpátky,
- CXLVII Nedobytná pevnost je můj bůh,
- CXLVIII FAUST
- CXLIX Když nádherná tvá ústa svěží
- CL DIALOG