XIV. Jeřáb nad hrobem.

František Zavřel

XIV.
Jeřáb nad hrobem.
Kolem mého rodiště jako plamenné bojiště, jak čerstvě zasazené rány chvějí se jeřáby. Jednoho z nich les nevábí, odešel odtud, běsem štvaný, jak vichřice hrozivá strhla by kus červeného hedvábí a přes hory lesy nesla by jej ukázati tobě, jak plane, svítí! Na Olšany vnik’ jeřáb. Stojí na tvém hrobě. [16]
Básně v knize Památce Milady Pakůrové:
  1. báseň bez názvu
  2. I. „Nejvýš spravedlivý“
  3. II. 2. květen 1938.
  4. III. Smrt.
  5. IV. Geniové.
  6. V. Ubohé ptáčátko, rozbité na padrť!
  7. VI. Nehmotný závoj, jehož ničí ruka neodestře,
  8. VII. Ta tvoje rakev bílá
  9. VlIl. Über Gräber vorwärts!
  10. IX. Mé celé srdce patří tobě,
  11. X. Hrob číslo 423.
  12. XI. Anebo?
  13. XII. Modlitba.
  14. XIII. Místo.
  15. XIV. Jeřáb nad hrobem.
  16. XV. Život jsem miloval až příliš,
  17. XVI. Smrti se nebojím od toho okamžiku,