FEÉRIE.

František Rybář

FEÉRIE.
Prach vodopádů zaslepuje jasem a hukot jich jak hudba hrůzy zní, ohnivé barvy ptáků horkých pásem mé oči dráždí lesk jak pochodní. Podivné verše hlas kýs monotonní v slavnostní chvíli vážně předčítá, a po prérii horké mladých koní v daktylu tepou pružná kopyta. Modravý nádech vzduch má před večerem, je horký touhou jižních žádostí. Průsvitné roucho třepotá se šerem, opojným kouzlem v brzku pohostí. 3