NE, NEZAPOMENU.

František Rybář

NE, NEZAPOMENU.
Ne, nezapomenu, jak bylo v oné noci. Hvězd myriadami plál nebes temný kruh. V předtuše divné bázeň nemohla jsi zmoci, zrak planul ti jak světla svatojanských much. Dva lidé téhož století a náhoda nás svedla. Bůh trestá věčným ohněm, kdo zrušil přísahu. Ved jsem tě lesem. Tma byla. Ty slabá tak a zbledlá. A než jsi vzdala se, já ztratil odvahu. Noc měla nesčíslné oči. Vše spalo v tichu, náš šepot slyšel vesmír, věčné svědectví. Šla’s o mne opřena, nejasna ve cnosti či hříchu, já v nitru zkoumal mysterium člověctví. 37