Ó NEVĚŘ!

Ó NEVĚŘ!
Ó nevěř rtům, jež o lásce Ti pějí, a nevěř těm, kdož pláčí pro Tvůj bol....bol... ve očích pláčí, v srdci se Ti smějí, a sobeckost je v duši kol a kol! V přátelství nevěř... není v světě žádné! i lidé, kteří přítelem Tě zvou, ti mají srdce ledové a chladné... a přátely Ti v štěstí jenom jsou! – Ó nevěř rukoum, jež Ti hladí líce...! To ruce mstivé, nepřátelské jsou: ty ruce rozpláčí Tě ještě více, však slzu jedinou Ti neutrou. Těm nevěř též, kdo v oči tebe chválí a sladkým slovem mní Tě vzorným být: za Tvými zády, neb ve Tvojí dáli Tě hledí pomluvou zas pošpinit. A nevěř v nic!! – Ba, nevěř ani sobě...! dřív zkoumej dobře, jakým máš as být! – a nezapomeň, že v nynější době se všecko může zlatem zakoupit...! 52