REVOLTY.

Ruda Mařík

REVOLTY.
Kéž všichni lidé v celé síle davu by měli jednu, jedinkou jen hlavu, a stejné tužby, stejné snahy, plány by byly do duše jim dány – a stejné city, stejná v srdci láska je pojila, jak pevná žití páska: pak snad by mír a pokoj zavlád’ v zemi, a štěstí slunko zasvitlo nad všemi. Však míti lidstvo jedinou jen hlavu, by snadněj’ mohlo jíti na popravu, by jedním rázem, jedním meče vzmachem se země zabarvila krve nachem... by srdce všechněch ihned odumřelo, by ruce sklesly, všechněch ztuhlo tělo: pak snad by též byl pokoj v zemi nad bezhlavými mrtvolami těmi...! 58