SMUTEK ČEKÁNÍ.

Fred Grygar

SMUTEK ČEKÁNÍ.
Na soutoku dvou řek, z nichž jedna morosní a chmurná Sibylla jsem dům svůj vystavěl a čekal jsem, že přijdeš, jak jsi slíbila. – Na soutoku dvou řek, z nichž druhé řečiště se v parabolách ztrácíztrácí, jsem skřížil ruce své a zvykal myšlence: co mého jestjest, to brát si. – Na soutoku dvou řek přírody souzvuk jediné srdce lidské jen rušilo svým nedochůdným tempem pomalým – – Profylaktické jsem opatření činil všemožné – to přísahám ti – (proč? snad vím to), by žádné druhé srdce se nepotkalo se sirým srdcem tímto. – – Na soutoku dvou řek, z nichž každá záhadná a poniklá a děsná, jsem prohrál partii, když staré tradice jsem budil ze sna. 7 Na soutoku dvou řek,řek jsem – ruce na prsou – stál dlouho zasmušený; do třásní pláště mého stříkaly z vln špinavých syčící pěny a praskaly – – Na plášti řasnatém špinavé maje žvance, svým Smutkům slavnostní ku tvému adventu jsem dával ordonanceordonance. – – – – – 8