O mladosti ty naivní a sladká(J5f)
jak první pocel Adamovi v ráji(J5f)
jejž vtiskla Eva na rty roztoužené(J5f)
o vůně jarních dnů a kouzlo bájí(J5f)
o krásné Venus Anadyomene(J5f)
co z mořské pěny vstala čistá vznosná(J5f)
pod Phoeba polibky o duho barev(J5f)
jež skrývá v sobě prostá krůpěj rosná(J5f)
o trylku ptačí v máji zazvučevší(J5f)
o strumení ty prudkých melodie(J5f)
o lodi snů jež bloudíš v zátočinách(J5f)
kde z pěny svítí Nereid bílé šije(J5f)
o skálo pokladů co jednou v roce(J5f)
se otevíráš aby smrtelníci(J5f)
se drahokamů krásou pokochali(J5f)
zda možno tvojich illusí se zříci(J5f)
O mladosti ty sajko prostřed savann(J5f)
již slunce tropů líbá rozžhavené(J5f)
to hravé slunce stejně jak ty družné(J5f)
o motýle jejž touha k světlu žene(J5f)
o fontáno ty ticho šumějící(J5f)
kdo tvoji něhu vyzpívati může(J5f)
O počátku a konci všeho žití(J5f)
Kdo tvoje proklínat by mohl růže(J5f)
Mně devatenáct bylo roků(J4f)
do Prahy vedla cesta má(J4m)
Jak úchvatná je v dějin zoru(J4f)
však v podsvětí jak šalebná(J4m)
As týden chodím sem tam spěšně(J4f)
a poulím oči nadšeně(J4m)
na paláce a rudé střechy(J4f)
a chrámů věže zasněné(J4m)
O čem jsem četl připomněl si(J4f)
a Prašnou bránu vyhledal(J4m)
a našel Týn i rathaus starý(J4f)
a zbožně zřel na Hradčan val(J4m)
Ty postavy jež z povídek kdys(J4f)
si fantasie vyrvala(J4m)
šly opět mlčky starou Prahou(J4f)
z jich zraků bolest zírala(J4m)
jak znovu šly by na lešení(J4f)
jež zrobil kdysi Mydlář kat(J4m)
za pevné svoje přesvědčení(J4f)
za chyby vlád všech umírat(J4m)
A jiný obraz vyvstal časem(J4f)
přes šraňky zmoly kamení(J4m)
to na Špitalské pole hnali(J4f)
se bojovníci nadšení(J4m)
nad jejich šiky černý prapor(J4f)
v něm velký rudý kalich zřít(J4m)
Za pravdu boží za své právo(J4f)
jdou polem stát či v poli mřít(J4m)
a z dálky slyšet chřestot zbroje(J4f)
to Němčíků se valí sbor(J4m)
jak bouře když se rozzuřila(J4f)
a vody proud se řítí s hor(J4m)
A posléz slyšet jeden jásot(J4f)
je potřen zhoubce pobit vrah(J4m)
Žel dnešní Češi vyhrávají(J4f)
jen v snech a pivních mátohách(J4m)
Tak týden žil jsem v rozesnění(J4f)
a dojmy knížek všelikých(J4m)
mi vykouzlily půvab mnohý(J4f)
ve rozprýskaných pražských zdích(J4m)
i krásné paní mladé slečny(J4f)
i kavalírů dvorných tlum(J4m)
Když z toho všeho jsem se probral(J4f)
já věru vděčil nebesům(J4m)
za blázna neb mne leckde měli(J4f)
za venkovského zevlouna(J4m)
a nejednou mi třeskl v uši(J4f)
posměšek kluka křiklouna(J4m)
Však konec všecko že má jakýs(J4f)
já snům jsem oněm vale dal(J4m)
a večer místo bludných poutí(J4f)
pár ostrých hochů vyhledal(J4m)
A pivo bylo vskutku dobré(J4f)
i řečí bylo časem dost(J4m)
Nu Praha Máš li peněz dosti(J4f)
máš blaženost i veselost(J4m)
Tož přátelů jsem trochu nalezl si(J5f)
a v cizině se za čas okoukal(J5m)
a polní šípek s přeostrými trsy(J5f)
se panským růžím v lecčems podobal(J5m)
I měl jsem radost že se zušlechťuji(J5f)
ve kruhu rádců dobrých laskavých(J5m)
Ba šlo to zvolna Štiky jinak plují(J5f)
hoď štěně v řeku vzbudí žert a smích(J5m)
Nu každý člověk hodiny ty odbyl(J5f)
a leckterou slíz pernou poznámku(J5m)
a hněvná slova mezi zuby drolil(J5f)
než pustili jej s pány do zámku(J5m)
jenž uhlazeným lvům je vyhražený(J5f)
do bálů jež prý hod jsou života(J5m)
Nu chápavý jsem snes jsem ony změny(J5f)
jen občas v duši mé se mihotá(J5m)
cos blýskného jak pablesk oné zvůle(J5f)
jež nad vše drahou kdysi byla mi(J5m)
žít nespoutaný ne jak tvora půle(J5f)
žít život plně všemi silami(J5m)
Po lásce touží mladý věk(J4m)
po ženě volá(J2f)
jen nudný mrzout broukne si(J4m)
zbytečnost holá(J2f)
již rozum zdolá(J2f)
Po lásce touží mladý věk(J4m)
o štěstí snívá(J2f)
a z květů keřů lupení(J4m)
v šeru jež splývá(J2f)
cosi se dívá(J2f)
Po lásce touží mladý věk(J4m)
po loktech ženy(J2f)
a když ji shlédneš z večera(J4m)
stichs jako pěny(J2f)
jsi rozrušený(J2f)
Po lásce touží mladý věk(J4m)
po všem co skrývá(J2f)
Zříš hradních paní skvělý tlum(J4m)
a jedna nyvá(J2f)
kývá a kývá(J2f)
Žel často šičku minnesänger měl(J5m)
za paní vzácnou nevídané krásy(J5f)
byl šťasten že jí dvorně vrkat směl(J5m)
opěvat hlásek šiji ruce vlasy(J5f)
Ji v toaletách viděl nádherných(J5m)
neb fantasie krejčí vzácný věru(J5f)
i kdyby sukénku jí vrchní zdvih(J5m)
spodnice valně nevšimne si v šeru(J5f)
Prý tetřev ťokající hluchý je(J5m)
mne bezpečil už mysliveček mnohý(J5f)
i slepý trochu Láska ukryje(J5m)
i hrbek malý i ošklivé nohy(J5f)
Až probudíš se z toho zmámení(J5m)
je úzko ti a cosi lupá v zádech(J5f)
A naučení z toho pramení(J5m)
když blouzníš blouzni ale veršů zanech(J5f)
neb veršík malý často zrádce je(J5m)
po letech shledáš žes byl blázen velký(J5f)
Tvým chybám moudrý jen se usměje(J5m)
však esthét řekne duch žes byl vždy mělký(J5f)
když přehléds paprsk jenž se duhou skvěl(J5m)
pro bludičku jež nad bahnisky hrá si(J5f)
Žel často šičku minnesängr měl(J5m)
za paní vzácnou nevídané krásy(J5f)
Šantán Šantán Šansoneta(T4f)
jak to zvučí vábí láká(T4f)
chvíli dráždí nadskakuje(T4f)
cítíš jak se v duši smráká(T4f)
Zmdlený duch chce rozruch nový(T4f)
Šantán Šantán Šansoneta(T4f)
Šplouchá bzučí flétnou píská(T4f)
do myšlenek tvých se vplétá(T4f)
Pikantního aromatu(T4f)
chtěl bys vdýchnout aspoň trochu(T4f)
Šantán Šantán Šansoneta(T4f)
Odoláš jim milý hochu(T4f)
Tak začal román K Soudku zapad(J4f)
jsem kdysi s dvěma přáteli(J4m)
čoud plnil místnost pivo teklo(J4f)
zpěv zněl tu smích a veselí(J4m)
Tam venku snad kdosi bloudil hladný(J4f)
snad zoufalý zrak k nebi přel(J4m)
Zde útulno je jako v ráji(J4f)
snad tureckém zde život vřel(J4m)
a klavír drnčel hezky rušně(J4f)
kvapíky polky valčíky(J4m)
Čas rychle prchá avšak nedbáš(J4f)
jak spěšno letí rafiky(J4m)
Já hleděl hleděl Pocit nový(J4f)
ten bonvivantský omamný(J4m)
Vše nové tu Jak dávno tomu(J4f)
co vyběhl jsem ze škamny(J4m)
Z těch písní tryská bezstarostnost(J4f)
a frivolnost z nich prokmitá(J4m)
A náhle nový zjev tu luzný(J4f)
a zazpívala Pepita(J4m)
Ji popisovat Zlaté vlasy(J4f)
vylétly kulis ze šera(J4m)
Labutí šije Však to znáte(J4f)
z očí zří horská jezera(J4m)
A pohled ten mi učaroval(J4f)
od prvé chvíle Rozumím(J4m)
Tu milovat a žádnou jinou(J4f)
ji Osud touhám přiřknul mým(J4m)
Tak mladistvou se dívkou zdála(J4f)
let šestnáct bys jí nehádal(J4m)
A byla k mání K ní jsem chodil(J4f)
a nadšené jsem verše psal(J4m)
na její mladost roztomilou(J4f)
jsem epithetta zdobná sil(J4m)
A konec konců věřte drazí(J4f)
že tehda šťasten dost jsem byl(J4m)
Bolesti bolesti zklamání bolesti(D4a)
že tebe člověku předtucha nevěstí(D4a)
když myslí na růže v sadech jež rozsety(D4a)
na písně rozkošné na lesy na květy(D4a)
když tone v moři snů v radostné závrati(D4a)
proč kdos mu neřekne zima se navrátí(D4a)
pobledne obloha slunce hřát ustane(D4a)
do zvadlých kvítečků rosa víc neskane(D4a)
sníh všecko zasype mráz všecko popálí(D4a)
zpěvavá ptáčata odletí do dáli(D4a)
Však člověk zůstane odletět nemůže(D4a)
zbudou mu vzpomínky na štěstí na růže(D4a)
Často nic nezbude z květů těch svěžesti(D4a)
sežloutlé lupení pod nohou zachřestí(D4a)
Zde končí román prvé snů mých Paní(J5f)
Mně přítel dones její křestný list(J5m)
kde sebral ho to věru nevím ani(J5f)
však s údivem jsem tehda počal číst(J5m)
Pepita Tento v Praze narozená(J5f)
před lety byla třiatřicíti(J5m)
O čtrnáct roků starší je ta žena(J5f)
Tu lásku navždy musím pohřbíti(J5m)
I pohřbil jsem A dosti klidně celkem(J5f)
a srdce na lov jinam vyšlo si(J5m)
Však pozděj vždy i v zanícení velkém(J5f)
mé oko napřed matrik všimlo si(J5m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
48 |
| Celkem veršů: |
218 |
| Jamb: |
192
(88 %)
|
| Trochej: |
12
(6 %)
|
| Daktyl: |
14
(6 %)
|