Dědina nad Ostravicí.

Petr Bezruč

Dědina nad Ostravicí.
Jak když před dlouhým a žlutým tím murem – blesk hoře bil v otce a rozrazil matku, zoufalá žena na zeď klesla skrání – prachem jej padlého obrance města vlek surový Řek: Jak když pod kopytem římského jezdce dřevěným štítem a kamenným mečem nadarmo máchna vstříc oceli těžké kles do prachu barbar: My do prachu klesli a hryžeme zemi. Grófe ze zámku! Byl krásný to jezdec s vlajícím chocholem, blýskavohelmý? Grófe ze zámku! Já za pluhem šel jsem, Grófe ze zámku, tys kolem mne jel. 36