Čtenáři veršů.

Petr Bezruč

Čtenáři veršů.
Z života prosy a bodláčí když sobě’s na Parnas vyšel, zbožný-lis a když ti nestačí, aby tě Pán Bůh jen slyšel; když děvce švarné máš jako květ a když si pýcha tvá žádá, aby se dověděl celý svět, že ti dá hubičku ráda; bez srdce ukrutné děvče-li, v podpatky tebe si lepí, dnes aby všici to věděli, že je tvé štěstí na střepy; když ti do kadeří prvá šeď vplížila krokem se hadím, kde kdo nechť pomůže tobě teď plakat nad ztraceným mládím; – dvojité veselí nadchne tě, a bol se nese tak krásně: jen když jsou dobráci na světě, dobráci, kteří čtou básně. 79 Něžnosti jadérka v život strou, nejsou to tykve jen prázné, šlechetní lidé, co verše čtou, Bezruči Petře, ty blázne, možná, když časem tvé písně čtou, tep srdce v okamžik stichne, podepře v dlaň čtenář hlavu mdlou, potichu do řádků vzdychne: Jak hasnou bezkydští gorali za zvuků veršů tak krásně – Co chceš ty rapsode zoufalý: Jsou lidé, kteří čtou básně. 80
Básně v knize Slezské číslo:
  1. Červený květ.
  2. Hanácká ves.
  3. Kyjov.
  4. Národní maškaráda.
  5. Jedna melodie.
  6. Jen jedenkrát.
  7. Ondráš.
  8. Návrat.
  9. Rektor Halfar.
  10. Setkání.
  11. 70. 000.
  12. Koniklec.
  13. Dva hrobníci.
  14. Dědina nad Ostravicí.
  15. Blendovice.
  16. Tošonovice.
  17. Maryčka Magdónova.
  18. Bernard Žár.
  19. Pětvald.
  20. Chycený drozd.
  21. Paskovské rybníky.
  22. Ostrava.
  23. Z Ostravy do Těšína.
  24. Michalkovice.
  25. Leonidas.
  26. Kdo na moje místo?
  27. Hrabyň.
  28. Opava.
  29. Hučín.
  30. Já.
  31. Čtenáři veršů.
  32. Na kmen svůj myslíš hynoucí a tlící.