PĚTVALD

Petr Bezruč

PĚTVALD
Tož černý byl Mazur a drsný byl Mazur. Rád napil se vodky, bo ve štole robil, a baba, ta nerada rozlila vodky. Ale raz – pozdě v noc – chytla od lampy. Pysk hryzl Mazur – bo bylo mu směšno přes brvu vodu lít – a pak zbyla Halka, Halka, co z černého vykvetla lože. Mračil se Mazur a ve štole robil, v Pětvoldze robil a pohladil Halku. Rád má své horníky, kdo jich je vládcem a z Modré bere jim pány. Ti velí nám v dolech; mívají synky. Pro synky třeba je školy. Tam panské se řeči též naučí horníků děti. Dobrý a šlechetný horníků pán jest, jasného rodu – tož postaví školu. Šklebil se Mazur a udeřil sklenkou. Co to za školu? Tam nedám své Halky. 20 Přišel a zašeptal inženýr z Modré: Co robíš, Mazure? Jasného pána to vůle. Cos se ti stane – pán ujme se Halky. – Víc vás se jí ujme, až zůstanu v dolech – jest děvucha švarná. Já prostý jsem horník, tam nepustím Halky. A vybuchly plyny a zahynul Mazur. Daleko na Polské děvucha zhasla, rudý šat měla, na šíji korále, Mazurče z Pětvalda. Nebylo chleba, Fuchs Wolf se jí ujal. 21
Básně v knize Paralipomena:
  1. VŽDY ŠŤASTEN BUĎ!
  2. KLEC
  3. DOMASLOVICE
  4. GRUŇ I.
  5. VOJENSKÁ KOŠULKA
  6. DĚVUCHA Z ŠUMBARKA
  7. GRUŇ II.
  8. DRAGON HANYS BLENDOVSKÝ
  9. NOVÝ MLÝN
  10. PĚTVALD
  11. SVATÁ RUS
  12. TOUHA
  13. *** Nech po městě, nech venku sám
  14. SLEZSKÝ SRPEN
  15. VÍTR-OTEC, VODA-MATKA
  16. LISTOPADOVÁ PÍSEŇ
  17. DYJE A DUNAJ
  18. DÍK POVÝŠENCE GRATULANTU
  19. MĚSTO POD RADHOŠTĚM
  20. ROZMLUVA S OSUDEM
  21. J. S. MACHAROVI
  22. OTAKARU BYSTŘINOVI
  23. ALŠI MRŠTÍKOVI
  24. LEOŠI JANÁČKOVI
  25. IGNÁTU HERRMANNOVI
  26. VOJTĚCHU MARTÍNKOVI
  27. DIVÁKY
  28. ZA CHOTÍ MILOSLAVA HÝSKA
  29. Na bařině jste zdvihli tvrz,
  30. Nech deštěm mokrý albo sluncem rudý,
  31. Před válkou, když náš prapor kles –
  32. Mlád být, děl bych kraje vachtař:
  33. Starý Havran, jenž věky přežil,
  34. Cestou je nám život vésti