70.000.

Petr Bezruč

70.000.
Sedmdesát tisíc je nás před Těšínem, před Těšínem. Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili, v srdce pad mi svatý klid. Když nás zbylo sedmdesát, tisíců jen sedmdesát: smíme žít? Sedmdesát tisíc hrobů kopají nám před Těšínem. Časem někdo k nebi vzlykne, pomoci se nedovolá, cizí bůh smích ve tvář střikne, tupě díváme se v davu, jak nám k špalku kladou hlavu, jak vůl na porážku vola. Markýz Géro tak je bohat: dej nám beček sedmdesát, beček tisíc sedmdesát. Poly se ti poněmčíme, poly se ti popolštíme, vstříc ti zahřmí retů sterá: 39 Hore, hor’ (15) markýze Géra! Ale prve nežli zhynem, nechť se zpijem rudým vínem, robka s dcerkou, chlop se synem, před Těšínem, před Těšínem.