NOVALIS.(DOJEM Z HEINRICHA VON OFTERDINGEN). O, touho nezměrná! K tvým jasným studánkámse duše snílkova hvězd prvním třpytem vrací,by pila nadšení k závratným rozletům –v nichž našla život svůj a v nichž i vykrvácí.13Vždyť v duši dítěte již paprsk věčna pad’:dán srdci písní dar a nesmrtelnost snům,žár svatých nadšení velikých rozpjetía křídla andělská k nejvyšším rozletům.Na křídlech klekání vždy k žití procitá,kdy touhy zaplanou s hvězdami v noci tmách –a těká za svým snem nebeskou zahradouna křídlech andělských po modrých květinách...14