BALLADA.

Julius Brabec

BALLADA.
Za měsíčného večera, bloudím po březích jezera. Noc mírem ze snů oddychá, déšť hvězd se sype do ticha. 19 S bolestí svojí, sám, tak sám, dívám se dlouho ku hvězdám. Dívám se dlouho v modrou dál, bych lásky hvězdu vyhledal... O, tam – mé lásky hvězdy plá... – V tom – do noci se sřítila... A bez cíle dál za šera, bloudím po březích jezera. 20