DO PAMÁTNÍKU.

Julius Brabec

DO PAMÁTNÍKU.
1. Když seznal jsem přítele.
Svět jest hrobem v máji, zevně krásné kvítí, – však když hlédneš blíže, hnus a klam jest zříti. Přátelé jsou zmije, masku zevně mají, pod níž klam a podlost skryty chovávají. 17 2. Štěstí.
Co štěstí? – Motýl těkavý, jenž zabloudí k nám jen – jenž na krátko se zastaví a mizí jako sen... A zase letí dál a dál, tu sedne, mizí v dáli, jak by jej mocný vichr hnal přes pole, luky, skály. 18

Kniha Trny mé duše (1900)
Autor Julius Brabec