Poslední prosba.

Julius Brabec

Poslední prosbaprosba.
Jak rosa padá ve květy, když v zoři tone svět, Taktak slét mi v duši tesklivou ten poesie květ. Jím, nežli přijde smrti čas, chci vystlat sobě hrob, svou písní prostou, vysněnou, za zlatých mládí dob. Pak jedinou jen prosbu mám, kéž v tichém hrobě mém Bůh milostně ji vyslyší, a splní s máje dnem. Ať z jara ptáče zalétne v ten křížů tichý sad, a pěje píseň rodných niv, již slýchal jsem tak rád. 16

Kniha Zvadlé růže (1900)
Autor Julius Brabec