Kde je kniha, jež by
mohla obsáhnouti,
co ti bojci boží
řekli na své pouti?
Já jsem špatný Homér
velkých bojovníků,
58
leniv, povím všecko
v jednom okamžiku.
Jako bratr Grégr,
jako Rokycana
přijeli a stejná
pocta jest jim vzdána.
Kázali: ten s ohněm,
ten zas v slohu velkém –
jako Rokycana,
jako Grégr celkem.
V jádru to však bylo
o vojích, jež vždycky
potřel božích bojců
houfec energický.
Z Nalžova pán zdrcen,
zničen z Tachov kníže,
i Klimáska vojsko
země prach už líže.
S novou četou strojí
Kazimír se v pýše –
vše to každý řekl,
jak ti dva tam výše.
Lid jim také jásal,
přisáh’ bojovati
a s božími bojci
věrně vytrvati.
Ovšem že to bylo
jako život v normě:
v jádru jeden tentýž,
pestrý jenom v formě.
59
Na příklad když přišli
potom prosebníci,
každý jinou bolest
nesl v duši chvící.
Ten měl syna v Bosně,
chtěl jej míti v Praze,
ten chtěl dostat poštu,
ti snili o dráze,
ti zas žadonili
pro ves garnisonu –
už si na ta všeckna
přání nevzpomenu.
Ostatně, co na tom,
bojci boží dbalí
pozorně si všechno
do notesů psali.