Za devíti horami...

Jan Rokyta

Za devíti horami...
Za devíti horami, za devíti moři Štěstí moje zpívalo si, co já hynul v hoři. Darmo jsem se lidí ptal, kudy cesta za ním – až Tys mojí smutné dráze vzešla sluncem ranním. Až Tvých očí úsvitem oblit, jitřní zoří – kouzlem byl jsem za horami, za devíti moři... 39