Tvá duše přišla ke mně.

Jan Rokyta

Tvá duše přišla ke mně.
Já chtěl jsem čelo schýlit k práci. V tom přišla ke mně duše Tvá – a písmo v mlze se mi ztrácí, z níž svítí hvězda zářivá. Ne jedna, dvě tam hvězdy planou: Tvé oči ke mně upřené – již tváři Tvou zřím milovanou, rty u mlčení sevřené. A duše dobývá se z těla a touží ze čtyř těsných zdí – vždyť po čem žíznila, co chtěla, plá ve Tvých očí souhvězdí. 81