Přístav.

Jan Rokyta

Přístav.
V Tvých tichých očí záření já přístav najdu pro svou loď, až jitro mé se zrumění a Ty budeš mé duše choť. Já vesla pustím ze dlaní a loďku nechám kolébat – v Tvých milých očí svítání můj příští den mně bude plát. A z tiché, klidné zátoky zřít budu, šírém na moři jak orkán zuří divoký a vlny zvedá v pohoří... 106