Vl. Podzimní nebe šedých mraků

Jan Rokyta

Vl.
Podzimní nebe šedých mraků
Podzimní nebe šedých mraků
smutně se klene nad zemí, pod ním houf letí tažných ptáků, teskná jak tucha skráněmi...
Podzimní nebe – jaká změna! Jak bylo jindy jináče!... Je teď jak opuštěná žena – po chvílce vždy se rozpláče. 60