JÁSOT.

Josef Pachmayer

JASOTJÁSOT.
Kde květy rozkvětlyrozkvětly, mně vůní vlasů Tvých dýchaly! Kde ptáci se rozpěli, Tvé jméno zpívali, Tvé jméno zpívali! V korunách našich lip důvěrné šumění, zda sladčej’ kdy znělo mi než s ňader Ti klesnuvší košilky šustěnišustění, přesladké šustění? – – – Kde ptáci zpívali, jen Tobě zpívali, kde duše nevinné jen teprv toužily, nad Tvojím triumfem, nad blahem Tvým, jásaly, jásaly, vzdechy a výkřiky,výkřiky Tvými jen jásaly! 76 Mé dítě toužené, mé dítě blažené, mé dítě z rosy jen, z paprskův utkané, mé dítě vášnivé, i k slzám tesklivé, ať květy Tě líbajílíbají, ať květy Tě laskají i ňader Tvých hebký sníh za nocí touživých! – Nikdy se květ a květkvět, nikdy se pták a pták a rosa s poupětem, jak my dnes líbali! jak my dnes líbali! Jak naše polibky k blankytablankytu jásaly!... – – – – – – – – – 77