NÁVRAT

NÁVRAT
Po letech, po letech v rodnou mou ves vrací mne života příval. Můj krok – krok děvčete na prvý ples, hořelo slunce, kos zpíval. Ten starý kostel a ten černý les, domky se pod strání hrbí, pod brvou roztála vzpomínek rez, na řece ty staré vrby. Zdráv farář, zdráv rektor? Každý mne bil, býval jsem čertovo kvítí; zdráv starý gróf je-li? Byl Němec, byl, v pokoji nechal nás žíti. V drahou mi školu zřím, pod okna rám, srdce se zachvělo v křeči: děti, ty děti, ty modlí se tam protivnou panskou mi řečí. Utíkám k hřbitovu. Co jsem měl rád, dříme tam, – ne v duši mojí; co jsem byl v cizině, kdo šel v zem spát, polský křiž v hlavách mu stojí. V portále zámku vryt černý je pták, zobákem rovná si péro. – R, T 1899, Aa – oddíl Návrat do vlasti (viz č. 5). 3 můj krok, krok D 7–; 8 vrby! (H) T–; 8a–8d Přejdu jen; nevím, kam nohu bych nes – / do cizích rukou grunt kles náš... / Nehryzeš? Ach, tys – je Dombrovských pes! / Viď, synku, že mne juž neznáš, Ab–; 8a nes, D 7–; 8b–8c náš; / nehryzeš D 7–; 8d mne už D 3–; neznáš? D 7–; 9 farář? Zdráv (H) T–; 10 kvítí, (!) R–D 6; 21 vryt dravý je (H) T–; 22 péro. (H) T–; 24 jsme. Toť
113 Kdo koupil panství, a čí je to znak? Mrtvi jsme. – Sir-markýz Géro. Šest židů v dědině. Burmistr žid, barevna žlutá u řeky. Tak kles už hluboko, Pane, ten lid, že jsi ho proklel na věky? Ještě otázka. Ta nechtěla ven, jak by kol šíje šla smyčka, jak by mi dávila poslední sen – Zdráva-li... górna Maryčka? Milý byl v cizině. Tož zaprosil bohatec, jakých pořídku... pravda, že od rána do noci pil, měl z čeho, ten barvíř z Frydku. Ze vsi šel sešlý a sehnutý muž, ret se chvěl, v brázdu se díval. Za hory slunce se sklánělo juž, voněla země, kos zpíval. Sešlý muž, sehnutý z dědiny šel, v srdci cos těžkého nese... V komické vrásky tvář nabranou měl, vydrž... až sám budeš v lese. markýz (H) T–A; jsme. Hleď, markýz Ac–; 25 dědině, burmistr (H) T–; 26 žultá B 3–; 27 klesl hluboko D 7–; 29 otázka; ta (H) T–D12; otázka: ta D13–; 31 sen: D7–; 32 zdráva-li (H) T–; 34 pořídku; D7–; 42–43 v srdci žal hluboký nese; / v D 7–; 42 v duši žal E 2–; 44a–44d (Vidíš – a vyl bys jak spráskaný pes, / jak by ti v maso rval kleště – / vidíš – a je to jen jediná ves – /sto jich před Těšínem ještě!) Ab–B 3 (před tyto verše vsunuty od Ak tři hvězdičky); 44b ti ruku stisk v kleště, Ac–B 3.
114 [21]