DVA HROBNÍCI

DVA HROBNÍCI
Z Bašky zajdi do Těšína, a z Těšína pod Lipinku. Snad se cosi udá vidět, co já často viděl, synku. Já chudobný goral z Beskyd chodil v parnu, v zimní slotě. Já viděl dva velké pány za hrobníky při robotě. Plni zlata, biče v botách, na otroky v ruce jarmo, jed a slinu na nás na rtech – však vy nejste z Modré darmo! Jak se ničí koukol rudý, co v obilí zlatém bují, pořád kohos bijí rýčem, pořád kohos zahrabují. Nechce umřít – a přec měl by, když se trápí páni tací při robotě s bídným chlopem. Bůh vám pomoz při té práci. Žil bych bohat jako Midas, bez starosti jako négr, R, T 1901, Ab – o. Putování Těšínskem (viz č. 10). 1 Z Bošky (!) R–Ac; 4 často vídal, synku (H) T–; co jsem často D 6a, D 9–; 7 Viděl jsem dva D 7–; 8 dva hrobníky R (původně, pak škrtnuto); 9 botech D 1–; 11 rtech: D 7–; 12 nejste many Gera darmo D 6a, D 7 – (nové znění tohoto verše i vv 27–28 je v D 7 nalepeno jako dodatečná oprava); 14 bují – T–D 5; 15–16 koho pořád bijí rýčem, / koho pořád zahrabují? D 7–; 17 Nechce zhasnout – D 7–; 20 Kdo vás najal na tu práci? Ak–; 23 umět
124 jenom umět kohos šlapat, jen mít jmeno? Chodil bych jak krásné jitro, jako kos bych sobě hvízdal, jenom kdybych přišel z Modré a měl jmeno? Těžká mluva mojich dědů! Neumí dva rýmy říci. Snad je najde porobená haluz tam za Ostravicí? národ šlapat D 6a, D 7–; 24 jméno R–D 6; 25 Slunil bych se v panské přízni R (původní znění, pak škrtnuto); 27–28 jenom držet nás za hrdlo / a mít jmeno D 6a, D 7–; mět D 6a; jméno T–D 4; 29 mluva našich dědů (H) T–; 30 neumí A–D 5. 125 [26]