ČERVENÝ KVĚT

Petr Bezruč

ČERVENÝ KVĚT
Za temným oknem, v květníku sivém hrubý a špičatý mračil se kaktus. Jednoho jitra červený z lodyhy vyrazil kalich, červený květ. Byl u nás básník, co jiné měl oči, co měl rád vonné a nádherné růže. Distichem zvučným pochválil růži a odsoudil pyšně ten rudý květ. Jsou duše drsné, co temnou šly cestou, hroty a ostny se zalily vrchem. Co měly v srdci? Kvetly-li jednou a kvetly-li v noci, byl rudý to květ. R, Aa (vv 11–15 – jako motto), A (ještě tištěno odlišným typem) – prolog. 2 a ostnatý mračil D 7–; 7 miloval vonné E 4–; 11 co samy šly žitím Ac–; 12 ostny je zalily (!) Aa–; 15 hleď, rudým květem Ac–; květem... B 1–D 12; rudý byl květ... D 13–; květ. E 1–.
126 [27]