Bouře v lese.

František Emanuel Zelenka

Bouře v lese.
Přitiskni se ke mně, drahá duše moje... kdož by tak se bál? Ať ta píseň divá dotýká se země, nad hlavou nám zpívá, jen ať v smolné chvoje padá déšť si dál! Přitiskni se ke mně, nechť si blesky chřestí, hudou notu svou. Ať si jejich rány hrozivě a temně lkají rozpoutány – naše sladké štěstí zahnat nemohou. 51 Spoj se s ňadry mými, Svojí bílou rukou šíj obejmi mou, vnoř se do mých retů svými nevinnými. Slyšíš, co tu vzletu, jak nám srdce tlukou písní nadšenou...? 52