Sám...

František Emanuel Zelenka

Sám...
Pod nohou nám šumí řeka, nad hlavou stín břízy stéká. Slyš, jak slavík kdesi tluče – spěj mi, díti, do náruče, ať Tě zulíbám... Duše naše v touze čeká – ‚máš mě ráda?‘..ráda?‘...Mám..!“Mám...!“ Tvůj krok voní ještě travou, zřím Tvou hlavu zlatoplavou, jak ji tiskám k čelu svému náhlým blahem vzbouřenému, v srdce vniká Tvůj mi hlas... Vzpínám náruč nedočkavou – mráček v slunci – blud můj zhas. Pod nohou mi šumí řeka, nad hlavou stín břízy stéká. Slyš, jak slavík kdesi tluče – spěj mi, dítě, do náruče, ať Tě zulíbám... Duše moje čeká, čeká – jsem tu sám a sám... 65