NECH VYZNÍVAT...

Tereza Dubrovská

NECH VYZNÍVAT...
V té písni vroucí, jež v mé duši zvučízvučí, nech’ vyznívat noc nádhernou tu, skvoucí, květ rudých růží v snícím sadu pučí v té písni vroucí. Slyš, vonným šerem slavík počal tlouci, a bílá řeka monotonně hučí, a v olších mušky svítí, zlatí brouci. Noc do vod svála hvězdy nehasnoucí a příroda si klesla do náručí – Plod uzrává a klas se vlní dmoucí – srdcesrdce, ztiš se! Co Tě ještě mučí? Nech’ vyznívat noc nádhernou tu, skvoucí, v té písni vroucí! 18