BERLIOZOVI.

Josef Václav Frič

BERLIOZOVI.
Byrone ty hudby! mistře, vládce tónů, čí to srdce tlukot v zemský prach tě vloudil? což tě zvábilo, žes v naše kraje zbloudil, v domov propadlých nám na věky Siónů? Není tobě bájkou touha Pigmaliónů, žes ji v nadzemské své mluvy hodna soudil? co za nebezpečný cit jsi povyloudil z nás, by k velečinům hnal nás Deukaliónů?! 18 Čis’ nás přišel mučit, bychom ucítili nicotu pohnutek v našem lidu? bychom kajicně se v slabá prsa bili, Že nám Titánův ni pojmout nelze bídu? ZtichniZtichni, slabá lyro, neprobudíš kraje, taký Orfeus kde bez ohlasu hraje!