STŮJ SI SÁM!

Josef Václav Frič

STŮJ SI SÁM!
Stůj si sám! a trap se s prázdným srdcem, sháněje se po ohlase jeho, jejž v tom světě širém víc nenajdeš! To má kletba – tys však jejím tvůrcem. Měj se dobře! – Při tom slově tajný bol mi s tajným smíchem bodá nitro; smích – že jsi mi všechno zdál se býti, bol – že srdce tvoje blaha víc nenajde! – Stůj si sám! a směj se citlivůstce, v niž na chvíli ledy tvé mne vrhly; tobě, tvůrci žalu, lehce bylo snášet! – budoucnost však tvou již za svou nevyměním! Komu zalkáš, když se po ohlase srdce svého v světě tom roztoužíš? Sobě samému snad? – vrahu blaha svého, nepříteli svému nejkrutšímu? – Nesměj se, že tebou zrazeného krok za krokem stíhá osudnice; vyvinu se z objetí jejího přec jen s vítězným a nezkaleným okem! 32

Kniha Různé básně (in Sebrané spisy veršem i prózou, svazek 3) (1880)
Autor Josef Václav Frič