IX. Pokojně bych zasnul v lůně matky siré,

Josef Václav Frič

IX.
Pokojně bych zasnul v lůně matky siré, Pokojně bych zasnul v lůně matky siré,
rád bych sklonil tiše hlavu k ňadrům jejím – a zatím co chřadnu, touhou po ní blednu, uložil bych s ní se radší v rakev jednu. Ale matka moje umříti nemůže, trápí se – a vlastní syn jí nepomůže; nepomůže matce, nemůže pomoci! hory, doliny jich dělí – luhy širé... Nicméně přec doufám, že nezapomněla, věrného že ve mně povždy syna měla.

Kniha Různé básně (in Sebrané spisy veršem i prózou, svazek 3) (1880)
Autor Josef Václav Frič