PSÍ DNI.

Josef Václav Frič

PSÍ DNI.
Tak dusno! – vyprahnul i písní zdroj a duše má, zlým proudem zchvácena, teď vírem sama sobě ztracena – již dávno s myšlénkou nevešla v boj. I psům již není volno! pot a znoj svírá mi ňádra utrmácená – klesáť již noha rozkrvácená – a z rukou vypadává meč i zbroj. Únavný boj to, zápasit jak v snách, nemoci přispět matce mučené, a při tom o své druhy milené, ne o sebe mít utajený strach. Prokletý los to, v rakvi stěsněné probuzen žít a rozpadat se v prach.