Ach, nemám ani stesku,

Tereza Dubrovská

Ach, nemám ani stesku, Ach, nemám ani stesku,
je v duši mojí klid, je bez jasu a lesku, a mrtev každý cit!
Jak lány zpustlých polí a neúrodná pláň... Jen srdce někdy bolí, když hlava klesá v dlaň... Má duše vše ti dala, svůj nejsvětější vznět, a dávno oplakala ten zvadlý, bílý květ... 38 Teď v pozdní noci lesku se skvěje hvězdný svit... Ach, nemám ani stesku – jak možno uvěřit? Je duše moje klidna jak vlny temných vod... Jde krajem jeseň vlídná – leč nikde nezřím plod! 39