Kvete mák, rudý mák,

Tereza Dubrovská

Kvete mák, rudý mák, Kvete mák, rudý mák,
jako rudá ústa chví se – chrpy v žitě modrají se jako jeho snivý zrak...
Chvěje se a houpá v žitě, jako ústa září sytě – tichou nocí vypráví si, že mne hoch můj rád měl kdysi! Odkvet’ mák, rudý mák, chrpy modré uvadaly, v jejich květech slzy stály – orosen byl jeho zrak... 57 V zlaté žito vítr zavál, když mi smutně s bohem dával... A květ rudých máků zvad’ – hoch můj mne už neměl rád! 58