Čím jsou moje bolesti,

Tereza Dubrovská

Čím jsou moje bolesti, Čím jsou moje bolesti,
a čím život celý, když tvé oči o štěstí kdys mi pověděly?
V jejich záři nevěřím, ani v jejich něhu – venku sad už klidně zdřím’, všude plno sněhu... Svítily mi na scestí jako hvězdy bílé – zdálo se mi o štěstí jedné sladké chvíle! 68