KDYBYS PŘIŠLA...

Tereza Dubrovská

KDYBYS PŘIŠLA...
Kdybys přišla, sestro, zas mezi nás – Tu bys jistě divila se, co je stříbra v matky vlase a co vrásek na té skráni, a co rýh v té měkké dlani, která kdysi tvojích očí zatlačila modrý jas! Upřela bys dětský hled, zachvěl by se ret – líbala bys v náhlé muce matčiny ty drahé ruce, všechny rýhy v měkké dlani... Duší tvou by kmitlo přání, by tě drahé ruce její nehladily naposled! – 15