ALHAMBRA.

Tereza Dubrovská

ALHAMBRA.
Pohroužena v zlatém jase, ve snách leží nepohnutě, oranže se skvějí žlutě, žluté růže vykvétají, narcisy se houpou v trávě, mimosy se zlatem svítí... Zlaté slunce – zlaté kvítí, jako v kouzla plné báji, vyprávějí o své slávě mrtvou vůní kraji... Ticho kolem... Slunce stojí nad troskami v umírání, v habrů šumnou sněť se sklání, v puklých zdech se ještěr kmitá, a lvi jako stráže bdělé přísně kolem pohlížejí... Slavíci ve větvích pějí... Z myrty vane vůně sytá – v troskách jako duše v celle bolest pláče věkovitá... 23