SLOKY.

Tereza Dubrovská

SLOKY.
Kopretiny, kopretiny – sadem táhnou temné stíny, kraj se v tiché smutky halí, závoje se šedé valí – temnem svítí bílé kvítí kopretiny. Obzor dumá v mlhách siný... Jako bílé pavučiny babí léto visí všude... Buky čnějí k nebi rudé – jenom kvítí bílé svítí. A ten palouk – každý jiný – zachvěly se temné stíny... Upomínky přišly z dáli, duši moji rozplakaly... Temnem svítí bílé kvítí kopretiny... 32
Básně v knize Nové písně:
  1. ŽIVOT.
  2. ZDA, DUŠE MÁ...
  3. SLOKY.
  4. PÍSEŇ.
  5. MŮJ SEN.
  6. PÍSEŇ.
  7. MĚSÍČKU...
  8. JE VŠUDE LEŽ.
  9. NADĚJE.
  10. SESTŘE.
  11. KDYBYS PŘIŠLA...
  12. SUDIČKY.
  13. NEVRÁTÍŠ SE.
  14. IDYLLA NA HŘBITOVĚ.
  15. BÍLÝ KOS.
  16. ALHAMBRA.
  17. SMUTEK.
  18. PÍSEŇ.
  19. LÁSKA.
  20. ŠOTEK.
  21. ZTICHLÝ SLAVÍK.
  22. NEŽ ODTUD PŮJDU...
  23. ROSA PADÁ...
  24. SLOKY.
  25. OSUD.
  26. PO BOUŘI.
  27. ANDANTE.
  28. PODZIMNÍ.
  29. Přišlo to jak světlo, jako pousmání,
  30. V duši mou to dýchlo jako sladká vůně –
  31. Což pak je to možná, ty můj zlatý ptáku,
  32. Můj nádherný sne jediný,
  33. Žluté květy, chladíte mu čelo,
  34. Jenom, duše drahá, Tobě, Tobě zpívám –
  35. Vše na Tebe mne připomíná,
  36. Písni moje žhavá,
  37. Alejemi akátů
  38. Kdy duše Tvoje na chvíli
  39. Je tolik něhy v očích Tvých
  40. Jsi jako krůpěj rosy –
  41. Nebe mezi námi,
  42. Neuslyšíš mého vzdechu,
  43. Hrdosti již nemám v sobě,
  44. Duše má je plná tebe,
  45. Jsme oba tolik šťastni.
  46. V ruce držím ruku Tvou,
  47. Nech na svém srdci hlavu mou jen chvíli,
  48. Vždyť to, duše moje, žádným hříchem není,
  49. Když nemohu ti nikdy říc’,
  50. Ne, Ty to nepovíš,
  51. Přijdeš, duše moje, ke mně –
  52. Život bych ti chtěla dát,
  53. Čím výše půjdu, více budeš mým,
  54. Srdce moje v ňadrech znaveno je bolem,
  55. A když přijde zima, usnou zase luka,
  56. Tvé oči v náruč tvou mne zvou,
  57. Tvé polibky mne stále pálí
  58. Jsem Tvoje celá,
  59. Až budeš unaven – přijď ke mně pak,
  60. Až oči Tvoje spočinou