Tvé polibky mne stále pálí

Tereza Dubrovská

Tvé polibky mne stále pálí Tvé polibky mne stále pálí
na šíji... To motýli se kolébali – mou duši žhavá píseň z dálídáli opíjí...
Je poledne, a klasy voní, a koroptve se v reji honí v obilí... a na stromech už plody zrají, a kolem nich se kolébají motýli... Ó, smutku touhy neskonalý! Tvé polibky mne stále pálí na šíji! – 68