XVI Dál žitím půjdeš, tam kde slunce stojí

Tereza Dubrovská

XVI
Dál žitím půjdeš, tam kde slunce stojí Dál žitím půjdeš, tam kde slunce stojí
nad nebetyčným srázem nad propastí, kde večer vzchází po skončeném boji tou cestou muk jen k utrpení, strasti. Než duše Tvoje žhavou touhu zkojí, než zachvěje se závratnou tak slastí, snad pozdě bude pro záchranu Tvoji – svůj život dal jsi v zástavu své vlasti. Pak obejme Tě rodná Tvoje matka, zem bude lehká Ti a nad vše sladká, a na svá prsa ustele pak Tobě. A moře píseň zapěje Ti slavnou, stín minulosti vstane trýzní dávnou a duhu smírnou sklene na Tvém hrobě. [35]

Kniha Černí a modří ptáci (1928)
Autor Tereza Dubrovská