Vítr v noci.
Od hor se vztekají, pán zběsilý a chrti,
od hor se vztekají.
A v dědině před nimi mdlá se třepetá zář,
u stolu ještě sedí vrásčitý hospodář
a jeho žena.
Chrti se ženou... a vyjí... a štěkají...
O smrti, smrti, smrti.
Vysoko ve vzduchu kmitli se ohaři
a pánův zasvištěl bič.
Vysoko leťte, chrti, nad střechy, nad střechy,
vyjte, že není pomoci a není útěchy
a není lásky.
Musíš jít do světa s jízvami ve tváři
a bij a rvi a nič!
30
Ať lomenice chalup zavzlyknou v úzkosti!
Bič sviští, sviští.
My, chrti lační a krutí a zpěněnízpěnění,
letíme nad vámi, v děsu a šílení,
nesmíte spáti!
My větu zavyjem o živlů tvrdosti
a nenávisti.
31