Půlnoc.
V neklidném, třesavém obraze
přeludy před zraky plují.
Vadnoucí květiny ve váze
dychtivě vyskakují.
Já vím, ven chcete, toužíte
na toulky půlnočním světem!
V měsíční světlo rozlité,
vonící májovým květem!
Půjdeme, půjdem! I srdce mé
nepokojně mi buší.
Světnice těsná je. Půjdeme,
těsno je zemdlené duši.
34
Vezmeme kabát si z pohádky,
neviditelným činí.
Sen čistý a jasný a přesladký
prožijem nyní.
A nad městem letíme, letíme
vysoko v bílém světle.
Do ruky hvězdy si chytíme
jak trsy zkvetlé.
Tam kdesi dole doznívá
opilá melodie.
Však nová hudba vášnivá
vytryskne z hvězd a zpije.
Ó ano, je možno vzlétnouti
duchovým, světelným vzletem
a prudce se rozletět na pouti
za neviditelným světem.
35