X. A jiné setkání, kdy duše sténá:

Vojtěch Martínek

X.
A jiné setkání, kdy duše sténá: A jiné setkání, kdy duše sténá:
 Ne, není klam to, paní urozená, jež dárkyní jste byla přelaskavou, když dětské sny mou prochvívaly hlavou....hlavou... Ne, zraky vaše nezastřela chmura, jsem Tranoscius, jsem ten synek Jura, jež hýčkala jste, dítě bělovlasé... Teď hochu cesta trním rozvírá se jak vám a všem... Však jaké světlo kmitá se vaší tváří? Jaká vráska vryta a jaká slova trhaně se lámou? Mluvíte řečí tajemnou i známou... Probůh, má paní vzácná, jaká síla teď hráze rozumu vám prolomila a jakým plamenem jste ošlehána? Jste hlasem temnoty? Jste mluvčím Pána? 28
Básně v knize Monology Jury Třanovského:
  1. báseň bez názvu
  2. I. Já slyšel mistra na varhany hrát.
  3. II. A přece ministrant, co plaše hrál,
  4. III. Stesk nekonečný do všech nervů vnik.
  5. I. Je noc a černá tma a vítr naříká.
  6. II. Dík za ten kout, dík za chléb, hospodáři,
  7. III. Mám života běh krátce pověděti?
  8. IV. Sen prchavý je v slovech podán zcela:
  9. V. Zas chodím krajinou, z níž vyrostl můj rod.
  10. VI. V těch místech kletých mohu pobýt málo.
  11. VII. Byls někdy pán. Byls mocí svojí jist.
  12. VIII. I k zámku zašel jsem, co vládl kraji.
  13. IX. Je sladko žít a těžko zemříti.
  14. X. A jiné setkání, kdy duše sténá:
  15. XI. „Já viděla, jak rodný vzplanul dům.
  16. XII. l já mám medailon, je zlatý, spanilý.
  17. XIII. Ve chvílích zkoušek, kdy duch poklesá,
  18. XIV. Ty, věčný Pane, umíš v lidských srdcích čísti...
  19. XV. V rozpacích couvám, pane děkane.
  20. XVI. Bratry jsme byli v stejném plápolu.
  21. XVII. A tak mi pravíš: „Druhu, Juro můj,
  22. XVIII. „Jsi, Juro, bloud. Chceš zvrátit času běh.
  23. XIX. Spí slavný děkanský dům ve stínu.
  24. XX. V čas, kdy je vinou: být i viděti,
  25. XXI. Ten bratr věrný, jenž mne vyved teď
  26. XXII. „Hle, otče, domy ty, kde pýcha jest...
  27. XXIII. Všem utištěným druhem hory jsou.
  28. XXIV. V temnotách horských, v nočním zášeří,
  29. XXV. Dnes den je poslední, co doma jsem.
  30. EPILOG.