Večer před nedělí

Vojtěch Martínek

Večer před nedělí
Jsme dobří kamarádi, temný nás večer spíná, lampa a sklenka vína a s knížkou veršů já. Žárovka v kouty bije, tam těžký stín ji topí, listy mé knihy kropí popraškem měsíčním. Bláznivý jakýs tanec z literek vyskakuje, nad řádky pluje, pluje kmitavých nožek vír. Knížko a verše tiché, tvá hebká melodie,melodie ten hlas, jenž v mozek bije, snad nyní usmíří – však víno zatrpklé je, verše se rozptýlily – a tiše v noční chvíli pavouk se vynoří, 29 velký a šerý přízrak, snad z noci narozený, pomalu měří stěny a snuje, snuje síť – průzračná pavučina je pevná, těžká, žhavá – a mocně omotává mou hlavu skloněnou. 30