Popelec

Vojtěch Martínek

Popelec
Ne hrozný úder, rozjitřené rány, jen tichá skepse v ději rozchvělém. Tvůj sladký portrét hebce načrtaný dnes posypávám šedým popelem. Radostný květ se pod popelem zdusí, plápolný pohled, příslib pocelů. A přec co všecko v duši shořet musí, než v hrsti máš tu trochu popelu. 35