ČTYŘI SLOKY.

Vojtěch Martínek

ČTYŘI SLOKY.
Kdo vyšels do výšin, ne, nechoď v údol zpátky! Tma pod tebou: mdlé země stín, tvé vlastní duše zmatky – a nad tebou, hle, nebes klín – ó, jaký to pohled je sladký! Kdo přešels slední most v kraj světle usměvavý, k té tmě, v níž po léta jsi rost, ne, neobracej hlavy! Měj v zracích jas a rosy skvost a v duši zpěv radostné slávy! A směle jdi a směle pluj, zpukřelé přelom lano! Kdo nad tebou? Ty soudce svůj! A čestně bojováno! Nuž: slední zápas dobojuj! Rci budoucím jitrům: ó ano! Však při tom: dobře víš, že z kořenů my rostem! ó, hroznou přebojuješ tíž, 7 co v slově řeknem’ prostém, než všecky svory přelomíš a s dálným se rozloučíš mostem! 8
Básně v knize Zahrada:
  1. ČTYŘI SLOKY.
  2. DAR.
  3. NAD STRŽÍ HLUBOKOU...
  4. PŮLNOČNÍ KONFITEOR.
  5. SLOKY.
  6. HUDBA.
  7. SÁM.
  8. A PŘIJDE HODINA...
  9. ZA JEDEN OKAMŽIK...
  10. SOUMRAK.
  11. PÍSEŇ PODZIMNÍ NOCI.
  12. JE DRAZE VYKOUPENA.
  13. LETEM.
  14. DRAMA.
  15. JARNÍ.
  16. PÍSEŇ.
  17. TAK RADOST ČISTÁ V DUŠI PŘILETĚLA...
  18. TŘEŠNĚ VE KVĚTU.
  19. PODZIMNÍ ZÁPAD V HORÁCH.
  20. JÁ VOLAL JSEM TĚ...
  21. ANDANTE VEČERNÍ.
  22. PÍSEŇ.
  23. PÍSEŇ.
  24. PÍSEŇ.
  25. VÍNO.
  26. PÍSEŇ.
  27. TICHÉ SLOKY.
  28. SYMFONIE LETNÍ NEDĚLE.