TŘEŠNĚ VE KVĚTU.

Vojtěch Martínek

TŘEŠNĚ VE KVĚTU.
Ó jaký to úsměv čistý – hle, zeleň a sníh a sníh – když zrosenými listy květ třešní planoucích ti vytryskne – jak košatá by stála náruč rozpjatá – hle, zeleň a sníh a sníh – A je to cit měkký a celý jít zahradou dumavou a zázrak ten rozhořelý ti svítí nad hlavou – jak jdeš, strom v běli zasněný ti na vlasy hází lupeny – hle, zeleň a sníh a sníh – Jen jeden znám pocit stejný: zřít dětských do očí a odlesk cudný a hřejný ti duši otočí – oh, vím – to stejně zaplaví, jak teď, když čistě tě pozdraví hle, zeleň a sníh a sníh – 41