PÍSEŇ.

Vojtěch Martínek

PÍSEŇ.
V půlnoční hluboké tiši černé a beze hvězd srdce tvé najednou slyší zpěv houslí. Cože to lká a zpívá v přervaných výkřicích, jaká to zádumčivá je píseň? V nejhlubší hloubi jsou zdroje pod černým kamenem, tryskly to studánky tvoje a šumí? Praskl už černý kámen děsivým napětím a člověk opilý, zmámen co slyší –? 107