Píseň rybářky.

Josef Václav Frič

Píseň rybářky.
Lehce moře snáší bouři zlobivou, srdce mé však těžce nese bouři svou. Ach, ty blesky boží jsou tak divoké, a moře mých žalů je tak hluboké. Plula pyšná loďka z krajů dalekých, vlákaly jí tůně do propastí svých. Na palubě loďky stál tam krásný muž: Pomoz mimi, rybářko, pomoz, tonu juž. Vrhla jsem se, vrhla v bouřku děsivou, bych spasila muže smělou rukou svou – ještě mu na duši ležel temný mrak, a již jsem ho hřila, líbala mu zrak. Líbáním, to žhnoucím, oči otevřel a přece tak chladně tu mou péči zřel. Marně se mi žhnoucí oko zrosilo, o almužnu lásky marně prosilo....prosilo... 61 Vstal a děl : Můj dík! zde vem svou odplatu. V klín pak vysypal mi hrstku dukátů – – Darmo jsem tě, pane, v moři zlovila, když tě morská tůně srdce zbavila! Lehce moři snášet bouři zděšenou, ale mne, jak snésti lásku zrazenou? Ach, ty blesky boží jsou tak divoké a moře žalů mých je tak hluboké!– 62
Básně v knize Výbor básní:
  1. Soupěvcům.
  2. Jelen Karla Velkého.
  3. Poslední bratr na Sázavě.
  4. Roháč z Dubé.
  5. Bavůrek z Švamberka.
  6. Dudák.
  7. Růže na Kriváni.
  8. Bludné dítě.
  9. Nedochůdče.
  10. Bludný pacholík.
  11. Div krásy.
  12. Přástevnice.
  13. Dněpr.
  14. Pověst z výspy sv. Heleny.
  15. Orel.
  16. Bouře.
  17. Píseň rybářky.
  18. Strážná hvězdka.
  19. Matka z lidu.
  20. Matce.
  21. Dopomínání.
  22. Na moři.
  23. Modlitba.
  24. Práhnu po tobě.
  25. Večer před bitvou.
  26. I. Zdlouhavě se kradeš, zákeřnická smrti,
  27. II. Aj smrti, až mne bude chtít vraždit ocel tvůj,
  28. Sláva snů mých.
  29. Kletba do dálky.
  30. Slečně R*
  31. Slovenská elegie.
  32. Sen a probuzení.
  33. Dožij – dopij!
  34. Cit a rozum.
  35. *** Luzným leskem jezera tichého,
  36. I. Již stoupá pěvec v hrobku snů svých zažehnaných
  37. II. Slyš! jaká to hudba probouzí se hrobkou,
  38. III. Vášnivá ty Vilo, vznášej se nade mnou,
  39. Z Mirza-Šaffy.
  40. Tušení.
  41. Honba životem.
  42. Či jsem já to?
  43. Dozpěv.
  44. Dohovor.